Najdete tu spoustu obrázků, názorů, příběhů (i s *) a hlavně něco o mojí maličkosti.
Budu moc ráda, když zanecháš komentář, ale pod správným článkem.
Na tento blog se stahují autorská práva, takže pokud něco okopíruješ, tak dostaneš do tlamy.

Chceš spamovat? - ZDE
Chceš se zeptat? - ZDE
Kniha hostů? - ZDE
Otevřené fórum k mojí tvorbě? - ZDE

Říjen 2008

Bouřka

25. října 2008 v 11:22 | werka |  Obrázky, fotky...

Bouřka

Napadla vás někdy otázka proč? Například: Proč jste na světě?
Vždy jsem se bála bouřky, ale stačilo se zeptat proč: ,,PROČ!" Když uslyšíte hrom, je to stejné, jako by se ti zhroutil život, nebo když vedle vás zabrzdí vlak. Stejný hluk, možná i postup, ale vy se leknete. Když uvidíte blesk, je to stejné, jako světlo na konci tunelu, nebo jako půlnoční silvestr.

Všude je hluk a světlo, ale nikdo se nebojí, ba naopak všichni jsou veselí! PROČ? Kde je větší nebezpečí? Proč se většinou bouřka nelíbí? Vždyť je to něco ádherného! Tak jako celá příroda, jen se k ní nesmíme chovat, jako do teď!
Nejdřív se krajina naplní tmavými, vatovými obláčky.

Potom vaše klouby zaregistrují více vlhkosti v ovzduší a nakonec vaše okna začnou postupně zahalovat slzami.....


A už to začne







,,Příroda je příliš rozmanitá na to aby ji pochopil i člověk..."



Pepoušek

17. října 2008 v 15:25 | jaaaa |  Pro bobany

10.08.2008
Pepoušek

Co vám o něm mohu říct? Nevipadá zle, je z Ostravy a má vytříbený vkus(např.Švícarské hodinky, botky Nike, luxusní mobil,...)
A co se vlastně stalo?Jednou jsem seděla (já, Jitush, Peťka a Klárka) na hřišti. Jel okolo jakejsi kluk a já se ptala - Kdo to je?Ale nikdo mi neodpověděl...Tak jsem si řekla, že když pojede nazpátky tak mu něco řeknu - he ale co? Kupodivu on jel vážně nazpět... a Peťa Novotná řekla toto: ,,Jestli na něj zavoláš tak si borka!"A já? Neváhala jsem ani chvilku -,,Ahoj! Pojď za nama."...Heh holky s toho byly upe vystřikany....krom Klárky ta jela na bazén.....Vypadalo to, jako by jel dál, ale on otočil kolo a jel k nám. Představili jsme se a kecali. Je upe v pohodě, ale kupodivu nemluvil tak rychle, jak jsem si vždy myslela, že ostravaci mluví.
No vlastně, když jsem 1.slyšela, že se jsenuje Josef - byla jsem mrtvá smíchy a on si o mě asi myslel, že jsem si něco vzala. Heh - to samozdřejmě není pravda! Někdy mám good náladu z toho... Potom došla Klárka (pražanda) a asi se bál znovu mé reakce, takže se Kláře představil pod Petrem.
Bylo to směšný pražanda a ostravak se sejdou v také prdeli jako je ta naša vesnica... pré je to město... hehe ve kterym není nič!
Připomělo mi to vtip... Pražák se ptá ostravaka: ,,,Próóč vy ostraváááci mluvíííte táááááák rychle?"Ostaravak na to: ,,Bonemamčaspičo!"
Ještě došel Jaromír a to bylo. Heh - jsem si aji zaběhala.Pořád mě a Jitušku prudil - smrad jeden! CHudák Peťa takovýýýho bratra!

No a teď si neřeknem ani ahoj... Já se v lidech vážně nevyznám...

Prášky na nudu..

17. října 2008 v 15:25 | ja |  Úsměv...
A je to tady! Nic tě nebaví. Prostě si unuděný. A co televize - nebaví a co já, já tě taky nebavím? Víš kolik si můžeš nudných vtipů najít na netu? Např:

- Vletí celý udýchaný chlap do hospody a ptá se: ,,Má tady někdo černobílího bernardýna?" No nikdo neměl a na to odpověděl: ,,Tak jsem nám přejel faráře......" 10x HA

Já vím, je to úplně ujetý, ale já se tomu směju dodnes. Taková maličkost rozveselí i víc lidí!
A co kdybys ses šel nudit a přitom se vzdělával? Vzít si pěkně učebnici angličtiny a začít se konečně učit................!!!!No sorry! Já nevěděl, že si alergický na školu, jako Květoslava Vykoukalová na pyl (a kvůli tomu nemusela mít herbář. SIMULACE!!!).
No já být tebou tak se podívám na předpověď počasí a půjdu na procházku se psem.....Tj nápad!..... Oh sory! Jak mám vědět, že nemáš psa? To bylo jen pro ty, co psy mají! OK?
Tak si zajdi na bazén! Co já nevymyslím! Běž na bazén, nejbližší bazén najdeš na www.mapy.cz! No toš! Copak možu čuť, že je zima? Jo, to totiž platí jen pro ty, co mají zrovna léto. Kapito? A mimochodem jsou i krytý bazény!
A to ti musím říct! Mám narozeniny 11.6. takže mi hleď napsat! Gratulace přijímám od 12.6..Máš na to 364 dní takže mi možeš napsat hnet mail na Zupkova2@seznam.cz ..Předem dik! A opovaž se nenapsat!.....píp...píp ...píp....pííííííp...pip! Co to tu pořád pípá?.......píp......píp..píp..píp.......píííp.. AHA! Ty si ale sprostej(á). No až teď mi to došlo. No já jsem ale blik!
Mě hrabe z toho si nic nedělej mě šibe! Akorát nevím rozdíl mezi hrabáním a šibáním, ale to je jedno!!!To možete připsat ke gratulaci-pokud to budete vědět!
Řeknu vám úplnou novinku, ale nesmíte to nikomu říct! Víte, že muchy jsou přihřátý? No kdyby nebyly, tak by po vás nelozily! No a ani by vám nelozily do postele a v noci nás neotravovaly! No musíte uznat, že jsem úplný znalec! Víte, že manželé Kudláčkovi se kvůli tomu rozvedly?..................To určitě?!!!

..............doufám,že se od tý nudy nachvilku odreagoval!!!! Hurá na sáně:) ........Víš to, že tento článek má autorské práno a jeho kopie je nelegální?...
KECÁÁÁÁÁ:))

Úsměv prosím!

17. října 2008 v 15:24 | já |  Úsměv...
Pár básniček, když ti bude nejhůř, ať můžeš znovu naladit úsměv.

Vodník

Na topole nad jezerem
sedel vodník s buldozerem
do prdele do ****
nemám vodu v chladiči.

Ráno raníčko panna vstala,
prdel si v uzel zavázala.
,,Půjdu matičko k jezeru,
do rybníka se tam vyseru."

,,Ach nechoď, nechoď na jezero,
vodníkovi zase stoupne péro."


(Tak tuhle a spoustu dalších basníček jsme našly s Luckou Soviarovou napsané v jednom sešitu, který pečlivě schovával pan učitel Matoušek. Náhodou jsme ho našly, když jsme vyklízeli němčinu k výmalbě! Tekly nám úplně slzy. Byly opravdu krutý! Většina to byly parodyje na Erbenovi a Máchovi básně.) Ale může být i hůř, kdy se ani tomuto nezasměješ! A pak voláš o pomoc, jako zpěvačka Rihanna ve své písni S.O.S. (zní asi takto pro ty co nevědí: S.O.S. Please some one hepl me! - bo nějak tak). Ale já vím, že to sranda není. To je strašně hrozný, když jsi na zlomení a tvý srdíčko a hlava bolí a chce se rozletět na 1000 kousků, ale to prdel vůbec není. Chceš něco vědět? Řeknu ti jednu radu: ,,Jestli za to může člověk, tak ho/ji kopni do prdele. Třeba to pomůže!!! Zaručeně pomáhá i Ibalgin - od bolesti. Ale průser bude, jestli to bude z ňákýho vola. Jo já se ve zvířatech moc nevyznám. Horší je, když je to kvůli rostlině! Rostliny neumí mluvit a to se mi taky stalo! To se matka s dceuškou pohádaly, koho je pomerančovník. A ten chudák nemohl říct, že dcery. Dcera najednou onemocněla a matka ji na smrtelné posteli slíbila, že se o svůj pomerančovník bude starat dobře. Tu dceru to tak naštvalo, až se uzdravila. Vlezla matce do baráku a ukradla jí ho. Když seděla za vloupání, tak matka zemřela a než se vrátila z vězení, pomerančovník chcíp! A kvůli čemu? Že rostliny neumí mluvit?!!! Ale já tě ještě víc rozesmutnět nechtěla! Prosím tě pořiť si kapesník, vždyť mi to kape na ....!!!! Vždyť já se převařím! A ty mě budeš muset mít na svědomí. Tak a teď dost a běž za tou(tím), kdo(co) tě rozesmutněl a hezky mu nakopej prdel a pěkně do špičata, ať je to Klára Nováková nebo Václav Klaus. To ti nesmí dělat!!!

O mně..

17. října 2008 v 15:04 | já |  Z mého deníku...
Kdo jsem?
Někdy se ptám sama sebe - Kdo jsem?J estli tohle není nějakej sen. Jedna moje dobrá kamarádka mi řekla, že bych mohla jít do ema. Vlastně ani pořádně nevím, co to obnáší. Ale hned od začátku mě fascinoval GOTHIC.
Nedávno jela okolo mě jedna holka. Znám ji, je to mladší nejrýpavější holka ze školy. Nic jsem neříkala a ona na mě ,,EMO!" Netuším, jestli to byla pochvala nebo urážka. Možná že vipadám jako emo, ale duší jsem GOTHICS. Lidi nadělají, vždyť jsem si obarvila vlasy jen na černo-musí to hned něco znamenat? Kromě nadávek, a že mě to nesluší doma nic jinyho neposlouchám.
Ani netuším, kdy to začlo. Jednou jsem si koupila POPKORN a na straně padesát jsem našla článek právě o GOTHICS. Nepřečetla jsem si ho. Hrozně se mi zalíbil a já ho vytrhla a leželo to ve stole, až jsem si začala vést sešit GOTHICS. Otevřela jsem šuplík, vyndala vše o GOTHICS a nalepila do sešitu. Nevím, ale ani tehdy jsem ten článek nepřečetla.
Jeden den, bylo to o prázdninach v červenci 2008, jsem měla pocit, jako bych stratila duši. Móóóóc se mi chtělo plakat a někomu to říct, ale... Byla jsem zrovna u báby. A tátovi ani babce jsem se svěřovat nechtěla. Slyším tátu, jak by mi řekl, že jsem debil bo jestli nechcu k psycholožce. Na práci jsem měla shrabat posečenou trávu a nanosit na určené místo. Bylo mi jako bych mé duši dělala hrob. Chtělo se mi brečet, ale slzy mi netekly. Byla jsem jak ve snu. Můj otec ještě po mě začal řvát, že jsem moc pomalá. Později jsem našla o kousek dál od hromady skulinu v zemi. Věděla jsem hned, že jsem duši nepohřbila, ale ona se vypařila tou škvírou. Já vím, že to zní, jako bych byla padlá na hlavu, ale tento pocit mi zůstal.
Ten článek o GOTHICS jsem si přečetla 7.8.2008 a fascinoval mě, jen tím co v něm bylo. Jsem kapánek - ne! Duší moc podobná GOTHICS. Nemohla bych ublížit sama sobě ani nikomu...Teď nakrátko jsem si obarvila vlasy na černo, ale matka strašně vyváděla. Táta si vůbec nevšiml a bratr mi říká HAVRAN - to má po babce. Asi si je už nikdy nebudu moct nabarvit. Někdy si lakuju nehty černou barvou, kterou mám nejraději, ale máma mi pořád stojí v cestě. Vždycky když jdeme do obchodu nakupovat hadry, tak se podádáme, protože ona už černou nemůže ani cítit. Teď jsem zatoužila po těch nádhernejch botech. A nic, prej než bych si je zavázala, tak by mi ujel vlak. Proč mi pořád remcá do života?
Pamatuji si, když jsem byla malá, měla jsem na jednich punčochách díru - ona je hned vyhodila, i když věděla, že jsou mé nejoblíbenější a že mi díry na punčochách nevadí - teď je to dokonce moderní.No jo máma; vždychtěla mít vzornou hodňoučkou dceru,ale taková nejsem.
V tom časopise bylo napsáno: ,,ČERNÁ JE BARVA NOCI, SMUTKU A SMRTI MY GOTICS NOSÍME JEN ČERNÉ VĚCI!" Je to pravda. Nejaktivnější jsem v noci, i když si každý myslí, že mám spoustu kamarádů, jsem vlastně sama. V rodině znám jen hádky, urážky, nenávist, zlost,... A kamarádi?Kdo se za něj považuje? Vždyť mě nikdo nezná! Né takovou, jaká jsem třeba právě teď. Nikdo z mých kamarádů by nepoznal, že tyhle řádky jsem psala zrovna já.....
Přiznávám se, nejsem dokonalá. (Kdo je?) Večer bych na hřbitov asi nevlezla. Bála bych se a ještě jednu chybu mám a to, že bych chtěla mít hodně kamarádů, mnoho známích, abych se pořád necítila tak sama, jako kráva na velké louce - má co žrát, ale nemůže se nikomu svěřit, ani sedlákovi, jelikož ji nerozumí. Někdy si tak připadám sama, že mi nikdo nerozumí a hlavně nevěří.
Slolužáci si myslí, že jsem aktivní, že pořád něco vymýšlím (což podle nich znamená - trošku patříš do kolektivu :) Já se snažím jen přežít. Tak se snažím zahnet nudu, zoufalství a samotu, která ve mě dříme a snaží se probudit. Jinak ji zahnat neumím.
M O Ž N Á T A K N E V Y P A D Á M , A L E J S E M G O T H I C S?!!!


To už snad ani neplatí... za tu dobu mě hodně věcí změnilo...


1.září

17. října 2008 v 14:58 | Moje maličkost |  Z mého deníku...
Ještě připsat jednu jedničku a vyjde to na stejno.(11.9)
Hrozně se bojím 1.září. Né proto, že mi začnou čtyři roky učení, ale proto, že tam potkám jiný lidi. Já si to ještě pořád neuvědomuju, že půjdu do jiné školy... za jinýma lidma. Jak bych si přála najít nové kamarády. Já vím, že to přežil každý a že nadělám, ale já mám velký problém. Neumím se moc dobře seznamovat. Mamce se to řekne, že jim mám říct normálně AHOJ a buď odpoví bo ne! Ty naděláš! - vždycky dodá. Jsem husa, ale já se tak bojím, že se snad ani neodvážím tam jít, co když se mi budou smát a žádný kámoše si nenajdu?!!! Jak říkám neumím se seznamovat - snad jen přes papír a SMS. Člověk na něj může napsat vše... své myšlenky, city, dojmy, nálady,... a třeba nakonec zmuchlat a hodit do koše, ale když něco řeknete, už to nazpět nevezmete a to mě tolik-x vadí! Jak máma říká neumím mlčet (Ale tajemství udržím). Myslí tím, že si dovolím na každýho, kdo mě právě sere, ať je to brácha nebo učitel!!! Je mi hrozně. V mé nové třídě je jen 5 kluků. Víc si rozumím s klukama ne jako že bych …. no jako kamarády... nejsou tak uřechtaný a nepomlouvají tolik jako holky... jinak v povýšenosti jsou na tom vyrovnaně! Vždy jsem si představovala budoucnost móóóóóc růžově, ale ona taková není. Řekla jsem si, že ty čtyři roky utečou a že se potom dám správnou cestou. Tím chci říct na jinou školu - tam to bude jistě lepší, je tam víc kluků a já si s klukama víc rozumím, než s holkama jsou to uřehtaný trapky - teda některý. Některý jsou v poho. Neříkám, kluci mají taky blbý hlášky, ale jsou vůči drbání a vidění na každým chyby lepší, ač taky někdy soudí na 1. pohled. Jenže já vypadám vždy na 1. pohled hrozně. Když nemám co dělat - což je často - plánuji si, kde si sednu, co udělám, co si vezmu na sebe, ale nic mi nevychází, to co jsem si chtěla vzít mi zabavila mamka - já nemám nic... béky bééééky béééék....
Už to není ta tlusťoučká maminka, která se se mnou baví o všem. Je teď v práci, přijde večer a po mě chce, abych se starala a vše... včetně mýho tupího na nervy jdoucího bratra Honzu a táta radši skoro vůbec nejezdí domů - pokud se teda dá tomu říkat domov. Naše rodina se rozpadla už dávno předem, teď se jen hádáme a urážíme se. Nedávno mi řekla větu: ,, Ty se chceš bavit vždycky večer!" 1.Asi proto, že jsem noční člověk a za 2. asi proto, že jindy není doma. Též bych chtěla být tak klidná..
Nevím, komu se mám svěřit, že do té školy nechci - rodiče mě na ni přihlásili - akorát jsem si vybrala jiný město, jelikož s něma v jednom městě :((...byla by 3.světová a to nemluvím o trapasech, který by mi určitě připravili. Jsou velice schopní... Nerada, když se naši hádají na veřejnosti. To se pak kolemjdoucí na vás blbě čumí a já moc pozornosti nemusím.
Nechci ani zbytečně prudit linku bezpečí - kvůli takové banální věci, že... jsem husa. Lidi to říkali, ale já je neposlouchala - ještě budeš vzpomínat na starou školu - já se tomu jen smála a chtěla jsem co nejrychleji vypadlout.
Ale akorád jsem spadla do pasti, kterou na mě nastražili vlastní rodiče, ani nevíte kolik-x jsem brečela, že mám pokurvenej život.
Když jsem byla malá, né hned od narození mám obrnu lícního nervu, což pro mě znamená, že se neumím pořádně usmívat a zavírat oko - lidi se mi smějou, ale máma říká, že jsem mohla dopadnout hůř, třeba na vozíčku - ale mohla jsem být normální - co už. Lidi mě odsoudí ani mě nepoznají a hned... No nemám to nejhorší. Jiní jsou na tom hůř. Za to můžu poděkovat mamince a její mamce - mé babičce. Když jsem byla malá cvičily se mnou a tak když se nesměju vypadám v celku normálně, ale nesmíte se moc dívat na detaili.
Nestačila od života jedna rána, která se nehojí - ba naopak roste. Život mi musí nakopat zadek podruhé! Proč? Nebyla by lepší smrt? Stále nad tím přemýšlím, ale nedokázala bych to - bo jsem srab. Srab se skurvenym životem.
Monoho-x mi rodiče vysvětlovali, že ekonomka má budoucnost o proti stavebce - kde jsem chtěla jít. Jenže se nedívají na rozmazlený děcka podnikatelů, který na obchodku chodí. Každej jako bysme byli z jednoho světa, ale z jinýho těsta - originál, který se nezapře.
Jak přežiju 1.září? To by mě zajímalo......
Držte mi palce.........prosím......