Najdete tu spoustu obrázků, názorů, příběhů (i s *) a hlavně něco o mojí maličkosti.
Budu moc ráda, když zanecháš komentář, ale pod správným článkem.
Na tento blog se stahují autorská práva, takže pokud něco okopíruješ, tak dostaneš do tlamy.

Chceš spamovat? - ZDE
Chceš se zeptat? - ZDE
Kniha hostů? - ZDE
Otevřené fórum k mojí tvorbě? - ZDE

Září 2010

Ze školy...

7. září 2010 v 19:53 | Wiksi3 |  Z mého deníku...
Ach jo... Tak jak ve škole? Matiku zvládám s přehledem, i když některý věci mi došly až teď :D první známka 3 je z diktátu :D Koněpruské jeskyně :D dalo nám to celkem zabrat, jakože. Nejradši mám matiku a češtinu. Teď probíráme úvahu a první pol. 20. st.. Jsem upe moc ráda. Referát mám na Haška - Dobrý voják Švejk :) Celkem pohodka... Ale mou oblíbenou knížku Krysaře - od Viktora Dyka (tu si přečtěte má děj a má málo stránek :D) Jinak ajinu zase nemám ráda - ona to prostě neumí vysvětlit. Když to dělám doma - tak nemám chyby, ale ve škole.... Nemám dobře ani jednu větu. Prostě nevím. Nejvíc mi ale zabrat dává tělocvik. Dneska jsme běhali - 1. hodina - přes 2 km. Už jsem prostě nemohla. Dusila jsem se a nemohla jsem to doběhnout... Asi bych si měla zajít na nějaký vyšetření, ale nevím jaký... Jinak ostatní předměty - eko - nuda... ekc - celkem v klidu... uce - v pohodě, jako vždy :D ... pravo - vubec nw... obchodní korespondence - hrozná učitelka... no nic :D ostatní mě nijak nezaujalo... a to je ruština :D A co vy? Jak se vám daří?

Návštěvnost 30.8. 2010 - 5.9. 2010

6. září 2010 v 20:28 | Wiksi3 |  Návštěvnost...
   Dobry den,
   
statistika pro stranku:
Nazev: Moje dušička

Navstevnost za minuly tyden (30.8. 2010 - 5.9. 2010) je:
Pondeli: 63
Utery: 36
Streda: 32
Ctvrtek: 18
Patek: 31
Sobota: 27
Nedele: 36

Celkem: 243

Víla... kapitola desátá

6. září 2010 v 20:00 | Wiksi3 |  Víla...
víla
Na knihu jsem se bohužel nemohl soustředit. Musel jsem myslet na svou vílu. Až okolo 22:38 mi přišla SMS... rychle jsem hrábl po mobilu, až jsem málem sletěl z postele. Byla to Viola. ,,Promiň. Dneska jsem byla u kamarádky. Přijela z dovolené a dlouho jsme se neviděly, tak třeba zítra ve třech." Ve třech? Já nechci křena, já chci Violu. A jak řekla, teda napsala, tak se stalo. Další den, přesně v 5 u nás zazvonila. Moc se mi nechtělo, než jsem uviděl tu pěknou holku... vedle Violy... Jemná bruneta s hnědýma očima a dokonalou postavou 80 x 60 x 90 :) Viola se nás snažila asi představit, ale brunetka mi podala ruku, pěkně se na mě usmála a řekla: ,,Jsem Klára" Taky jsem se představil. Přemýšlel jsem, jestli mám dát Viole pusu, ale rozhodl jsem se, že ne. Šli jsme opačným směrem, spíš do centra než pryč. Na hřišti hráli kluci fotbal. Violu napadlo, že se půjdeme koukat. ,,Nechcete si zahrát?" koukl na nás vysoký blonďák. Klára byla hned pro, Viole se moc nechtělo a já jsem se bál, že se ztrapním. ,,vy si vemte ty dvě holky, my si vezmem toho kluka." rozhodl blonďák. Toho jsem se bál. Bylo to zajímavý, nejdřív mi skoro nenahrávali, ale pak jsem dokonce dal i dva góly. I když Viole to šlo taky dobře. Byla celkem tvrdá. Obzvlášť když mě chtěla obehrát a vrazila na můj hrudník těma svýma ňadrama. Chytl jsem ji kolem pasu a přemístil na druhou stranu. Je tak drobná a lehká. Všichni se smáli, ale ona ne a dostal jsem se opět k bráně. O půl deváté jsme odešli. Kluci tam ještě chvilku hráli. Viola nám zamávala a odešla. Zato Klára se na mě nalepila. To klukovi inponuje :). Došli jsme až k mému domu. Klára šla se mnou až ke dveřím. Asi si myslela, že ji pozvu dál. Najednou mě chytla o začala mě líbat... Nechtěl jsem, ale ona nepřestávala. Jemně mi zajela pod tričko a začala si hrát s mými trenkami. Odstrčil jsem ji: ,,Co blbneš?" A to se rozevřeli dveře. ,,Kristiáne, kde jsi?" a ve dveřích stála babička. Rozloučil jsem se s Klárou krátkým ,,Čau" a čekal jsem další kázání. Idned jsem šel nahoru.
B: ,,Pojď dolů. Máš tu večeři."
J: ,,To je dobrý, nemám hlad." (zalhal jsem)
B: ,,Nekecej a pojď!"
Šoural jsem se ze schodů. A teď to začne... Sníme koláčky, ale babička nic neříká. ,,Promiň, že jsem přišel pozdě." předejdu skandálu. ,,Hm. O tom nestojí mluvit. Za prvé posaď se, za druhé měl by sis vyjasnit city a za třetí, dej si na Kláru pozor a za čtvrté... myslím Dobrou noc... Mám tu vlastně pro tebe ještě jednu knížku..." A tak vytáhla tlustou knížku od Pavla Kohouta - Katyni a sní jsem utekl.


Víla... kapitola devátá

4. září 2010 v 20:00 | Wiksi3 |  Víla...
víla
Babička ji pozvala dál. Sedla si vedle mě. Gabča si mě hodně oblíbila a tak se pořád mačkala ke mě a Alenka jen tiše záviděla a motala se kolem babičky. Mezi tím babička představila Violu a její HANDICAP. To musí vědět všichni? A tak to začalo... Strýček začal máchat rukama a bylo po srandě. Moje Víla se věnovala skoro celý večer strýčkovi. Potom jsem ji šel doprovodit... A když jsem ji políbil, věděl jsem, že moje srdce nikomu jinému nebude patřit. Potom jsem se ještě vrátil, abych jim mohl říct ,,na shledanou". Ani jsem nevěděl jakou mám úžasnou rodinu. S babičkou jsme jim zamávali a najednou ze mě vypadlo: ,,Jsou úžasní". ,,Jo jo... To jsou. Jsou taky jediní, co mě sem tam přijedou navštívit. A co ty a Viola?" zeptala se babička a objala mi rameno. Trošku jsme to s babičkou pouklízeli.Ukázala mi trik na teplou vodu. Okoupal jsem se a začal chrnět. Další den mě babička už nemusela budit. Automaticky jsem slezl dolů a uviděl babičku, jak připravuje vejce se slaninou. ,,MŇAM!" řekl jsem hned ve dveřích. ,,Ty už jsi vzhůru?" S babičkou jsme si pochutnali na vejcích a konečně jsem dočetl R.U.R. . A celkem to není tak zlí, člověk začne ,,jinak" přemýšlet. Po obědě jsme vykopali pár řádků česneku. Potom jsme si ještě vychutnali ledový rybíz s cukrem. Je to úžasná dobrota. Koukl jsem se na hodiny. 6? Co se stalo? Viola většinou chodí od 5 do půl 6, že by se jí něco stalo? Babička nic nevěděla, tak jsem se koukl na mobil i internet, ale nic. Rozhodl jsem se, že tam teda zajdu. Už jsem si vymýšlel řeč pro Violu, co ji asi řeknu a budu asi dělat uraženýho. CRRRRRRRRR!!!! - BAF- Asi byste neuhodli, kdo mi otevřel. Byla to ta nepříjemná baba, co jsem s ní ,,nemluvil" první den. Stál jsem tam, jak přimrazený. A ona byla na tom asi stejně. ,,Co tu chceš?" vypadlo z ní... ,,Je doma Viola?" zeptal jsem se vyklepaně. ,,Ne, ještě něco?" ,,A kdepak je?" zeptal jsem se opatrně. ,,U sousedů" a kývla na ten dům, co zavazel, abychom byli sousedi. ,,Děkuji a nashledanou" ,,Hm" odpověděla ,,Nashle" .... Jaj... Šel jsem blíž k ,,sousedům" jenomže za železnými vraty začal štěkat pes... a to mi stačilo. Poprosil jsem babičku o další knížku a zavřel jsem se v pokoji.


Plácám...

4. září 2010 v 17:57 | Wiksi3 |  Z mého deníku...
Je mi hrozně blbě... je mi jak na zvdracení a do toho mě bolí strašně hlava a motá se mi. Včera večer jsem to přehlanala u pc byla jsem tu fakt dlouho... Potom že si pudu lehnout... ale mě se nechtělo vůbec spát :D tak já mogor si vemu anglickou knížku a začnu enem tak číst (mimochodem ajinu upe nesnáším) Su poslední dobrou divná...

Nejvíc se bojím o mojeho. Včera byl na zábavě a eče nenapsal. Doufám že se mu nic nestalo :( kruci já se tak bojim... Du se kouknout na film na lolitu.... když už knížku mám celkem za sebou :D Kdyby ste se na to chtěli kouknout tak TADY si to můžete stáhnout. 

Sory je mi blbě tak já si du hajnout. Dneska oběhnu asi až večer...

Bleskovka IV - vyhodnocení

3. září 2010 v 21:41 | Wiksi3 |  Diplomky, výhry...
Takhle bych asi odpovídala já:

1) Ahoj 
2) Těšíš se do školy? - NEEEE
3) Nudil ses někdy o prázdninách? - Jenom chvilkama
4) Tvůj největší zážitek z prázdnin? - Dovolená s mým přítelem
5) Kolik nových lidí si asi potkal (a)!? - Ehm... tak to teda nw :D
6) Zhodnocení prázdnin :) - Ty nejkrásnější :-*
pp :-*

No a tak děkuju moc všem třem bobánkům, kteří včas odpověděli... Bylo tam dost komentářů, ale nebyli k bleskovce, což mě celkem mrzí... něco jako ,,děkuju" můžete fakt psát do reklam... Jako potěší mě to, ale potěší mě to víc, když to bude na správným místě....

Tak a teď ti naši výherci... Tento - x začneme 3. místem... A to je pro Marušku...
diplomek za bleskovku
Tak doufám, že se ti bude chtít vstávat :D a dopadne ti to ve škole dobře :) Držím palečky a díky za účast :)

Na druhém místě se umístila??? ... no přece... Karamelka
diplomek za bleskovku
Děkuju moc za účast... Hodně zdarů ve škole a ať máš ještě spousty nápadů na grafiku a povídky :)

Na 1. místě? tramtatadááááá LusS* !!!!!!!!!!!!!!!!
diplomek za bleskovku
Tak a pro mojeho oblíbenýho bobánka :-* Tak tobě taky dik za účast a ať se ti daří ve škole :D já vím jak strašně ses tam těšila :P

Bez názvu

3. září 2010 v 21:16 | Wiksi3 |  Z mého deníku...
NEdokážu ten můj pocit smutku, sebelítosti, beznaděje  a zbytečné hlouposti ani popsat. Teď pátek večer... všichni se baví se svými kamarády, jsou nazábavách a valí do sebe spousty alkoholu.. Proč jsem tak ,,jiná" nechci říct dobrá... protože nevím, jestli je neužívat si života dobrá věc. Mám tu v tom mém tichu a žalu jen jednu věc.... a to hudbu... TUHLE... 

Neumím popsat jak mě vše sere... kámoška bude mít 18... v lásce ji 3x nemám ale jakože jsme taková trojka (jako tři holky ve třídě co se baví - mini skupina) no a já si s ním moc nerozumím... minulý rok mi ani nepopřála k narozeninám... chcu být lepší... ale proč bych ji měla kupovat stříbrnej přívěšek když nemám ani peníze ani chuť ji vůbec něco dávat... Jsem tak blbá...

A moje zlato? To někde kali, chlastá a kdoví co všechno... bože asi se tu nad sebou prostě rozbrečím... Dlouho jsem takovej stav neměla... asi od té doby co jsem s ním... ale teď mi příjde, že můj domeček z karet se hroutí a já nemůžu tomu zabránit... a karty padaj a padaj....

Povídku jsem žádnou nedomyslela....
Nic mě nebaví...
Ta knížka mě tak štve... nemá to ani pořádnej děj...

Chci se schoulit do bezpečí...

Zewl...oOo...

3. září 2010 v 16:02 | Wiksi3 |  Z mého deníku...
Ach jo... Venku je tak hnusně... nic mě nenapadá co bych vám sem napsala za novou povídku, ale jsem si vědoma, že musím dopsat nějak tu princezničku a tu babičku :( jaj.. a asi zrušim blog :D  ne dělám si srandu, ale nelíbíí se mi to... a i když to změním tak je to furt tak nějak stejný... chce to ostrou změnu ale na to teď nemám ani chuť... do školy už mám skoro všechno.. :D takovy peníze...
500 obědy (na září) 500 čj 20 sbírka do matiky a 200 za dvě učebnice do ekonomiky... no prostě jako upe divny... poslouchám Rihannu :D a je mi fajn.. Jaj já dneska nějak plácám... ale to je se mnou dneska všechno tak nějak rozmixovany... a prostě takovy smíšený pocity... skrz ty učitele novy... co nedokážou pochopit že ti před tím nás nic nenaučili!!! Jaj je mi smutno po mojem chlapcovi :( a ten nikde a zítra s tatou do brambor :( ohromné... Asi si pudu číst třeba mě to sklidní a večer napíšu něco normálního a ,,střízlivýho" a nějakou povídku... ale nejsem z těch co to ze sebe dokážou vynutit.

Víla... kapitola osmá

2. září 2010 v 20:00 | Wiksi3 |  Víla...
víla
Jenomže nejenom topinky. Za chvilku došla babička. ,,Ty s ňou chodíš?" zeptala se mě zamračeně. Kývl jsem rameny, jakože nevím. ,,Víš hochu, ona už to v životě měla dost těžký, nedělej jí to ještě těžší" aniž by spororovala, že chci namítat pokračovala ,,Co jí chceš nabídnout? Odjedeš a zlomíš ji srdce... Časem, i když si budete psát, tak se odcizíte... Vím to sama, ze své zkušenosti. Tvůj děda bydlel až u polských hranic a potom se přestěhoval sem... a " a nedořekla to... ,,Přeber si to jak chceš... ale uvař, co bude nejlepší." A tak beze slova odešla na zahrádku. Celkem mě to zaskočilo. Studená sprcha mi přišla méně bolestivá, jak její slova... Ale srdci přece neporučíš. Ulehl jsem do postele, ale pořád jsem se převaloval. Kouknu na fb. Markétka mě pozvala na její narozeninovou párty. Můj idol... do nedávna... Markétka se Viole nemůže vůbec rovnat. Lehce jsem narazil na farmvile. Vlastně je to hloupá hra. Vypnul jsem notebook. Babička šla spát. Ještě nakoukla, aby mi popřála ,,Dobrou noc" , ale neodpověděl jsem. Přes velký převalování, jsem usnul asi o půl 3 ráno. Ráno mě o 7 vzbudila babička. Jen jsem se převalil na 2. stranu a nadstavil IGNORING... ,,No tak... Kristiáne..." ,,Neříkej mi tak!!!" vybuchl jsem. ,,Nemáš na to právo" rychle jsem dodal. ,,Asis toho moc nenaspal, že? Ale, když se na to tak koukneš, nemyslíš si, že mám pravdu?" Jo myslím si to, ale přiznat jí to je jako se nechat vysléct do naha a běhat v Ústí po náměstí. ,,A co mám podle tebe dělat?" zeptal jsem se nakvašeně. ,,Poslouchej své srdce... a teď pojď, máš tam snídani" rozhodla. Mrzutě jsem se vyplížil z postele. Po snídani jsem si začal číst. Vážně mě to chytlo, že mě babička nemohla donutit k obědu. Oběd se babičce povedl, ale rychle jsem utíkal a prostě jsem to musel dočíst. Když roboti útočili na základnu, přijelo před dům auto, - asi pošta. Nedával jsem tomu moc pozornosti a když jsem byl u konce vtrhly mi do pokoje dvě malé holky. Hned ve dveřích se zarazily a s písklavým ,,Babííí máš tu zloděje" odběhly, zase pryč. Kdyby aspoň zavřely. Chci to dočíst. Asi za půl hodinky přišli všichni: můj strýc, teta a jejich dvě dcery. Viděl jsem je před 5- ti lety na pohřbu. Tak moc se změnili. ,,Přijeli jsme grilovat a ty tu sedíš u knížky? Si opravdu po babičce..." zasmál se strýc. ,,no tak tohle to není zloděj, ale váš bratranec Kristián" koukl se na holčičky. ,,Já su Alenka" podala mi ruku starší slečna. Seskočil jsem z postele a ještě zachytil její ruku... ,,A já Kristián." ,,A toto je Gábinka" ukázala na sestru. Gábinka ke mě natahovala ruce a tak jsem se posadil a vzal jsem si Gábinku na klín. Tak to je má rodina... Potom jsem ji snesl dolů, ke grilu... Hodně jsme se bavili. Dokonce jsem dostal pivo od strejdy se slovy: ,,Když to na nás neřekneš mamce." Jen jsem zakýval hlavou. A najednou zvonek. A já seděl... Věděl jsem, že je to Ona... Celý jsem zkameněl. Babička chvilku čekala a potom šla sama otevřít. Myslel jsem si, že pro dnešek je to vyřešený. Já bláhovej...


Bouřka

1. září 2010 v 12:00 | Wiksi3 |  Téma týdne...
Vlastně už jsem o tom psala jednou... Bylo to dávno... A byly tam hlavně fotky... Mimochodem ten článek, co se docela povedl... Je ZDE.

A teď něco k tématu... Přijde mi to jako něco krásného, co nám příroda dokáže vykouzlit. Přijde mi to dost hloupé, protože vím, co blesky a voda může natropit... Jen letos to ČR okusilo již 2x. A u obou povodní jsem byla, jak na Moravě (na jaře) tak teďkom v S. Čechách (na dovolené). Přijde mi to moc hezké, ale všemu moc škodí, asi se neubráním citaci. Už jsem to jednou napsala... a je to zveřejněné v článku Bouřka pod obrázkami:

,,Napadla vás někdy otázka proč? Například: Proč jste na světě?
Vždy jsem se bála bouřky, ale stačilo se zeptat proč: ,,PROČ!" Když uslyšíte hrom, je to stejné, jako by se ti zhroutil život, nebo když vedle vás zabrzdí vlak. Stejný hluk, možná i postup, ale vy se leknete. Když uvidíte blesk, je to stejné, jako světlo na konci tunelu, nebo jako půlnoční silvestr.
Všude je hluk a světlo, ale nikdo se nebojí, ba naopak všichni jsou veselí! PROČ? Kde je větší nebezpečí? Proč se většinou bouřka nelíbí? Vždyť je to něco nádherného! Tak jako celá příroda, jen se k ní nesmíme chovat, jako do teď!
Nejdřív se krajina naplní tmavými, vatovými obláčky.
Potom vaše klouby zaregistrují více vlhkosti v ovzduší a nakonec vaše okna začnou postupně zahalovat slzami....."

Ale víte také, jaké je to po bouřce... Všude ta krásná rosa i když se skoro vůbec nedá nikam jít, stejně si vezmete gumáky  a jdete se kouknout do lesa, jestli náhodou nerostou...

Znám bohužel paní, co taková bouřka ji zkazila celý život... Byla chudá a tak na domě nebyl ani hromosvod. Její dům nebyl zrovna vysoký, ani na samotě... a přesto... uhodil blesk... zapálil dům... a všechno lehlo poplem... 

Tak a jaká je vlastně bouřka?